Úvahy se zabývají pravděpodobnou nebo možnou budoucností člověka. Vstup do toho, co ho obklopuje, i do jeho myšlení umožňuje přímo nebo nepřímo popsat jeho existenci v konfrontaci s kontinuitou neuronové sítě umělé inteligence.Autor předpokládá, že za určitých podmínek je možné prodloužit existenci lidského druhu. Klade si otázku, zda lze spojení biologického a technického ještě chápat jako člověka. Pochybovačně, ale optimisticky se domnívá, že náhled lidí a umělé inteligence se v budoucnosti protnou. Oproti tištěné publikaci jsou v audioverzi přidány do poznámky na závěr ještě dvě úvahy.Povídky, které jsou vloženy do textu, neslouží jen k jeho „odlehčení“, ale mají také něco vypovědět o člověku, jeho usilování, snech a touhách. Chtějí dokázat, že k lidem patří nejen racionalita, ale i bezbřehé emoce, které je činí tím, čím v tomto světě skutečně jsou. Tedy tím, co bychom mohli nazvat „člověčenstvím“ a smyslem existence.